Mikulášská zábava 2015 |
Autor: Bernard Okamura | |
O zážitky ze své první mikulášské zábavy v Mnichově se s námi podělil náš sokolský nováček Bernard Okamura:
I letos se v předvečer sv. Mikuláše konala tato pro mnichovské sokoly významná událost. Sám jsem byl, jakožto čerstvý přistěhovalec, na akci velice zvědav, také proto, že téma „Mikulášská“ rezonovalo v sokolských i krajanských řadách v podstatě od začátku mého pobytu.
V osudný den pak bylo nutné zušlechtit prostory Českého centra. To se tudíž již nějakou tu hodinu před oficiálním začátkem stalo rejdištěm statných sokolů, nosících stoly a židle, i čiperných sokolek, usilovně připravujících občerstvení či využívajících svého přirozeného estetického cítění při přípravě výzdoby. I funkci výčepu bylo nutno řádně ověřit a chuť piva vyzkoušet, proto bylo naraženo s dostatečným předstihem, aby se nevyskytla žádná nečekaná potíž. Nicméně čas ubíhal, a tak, zatímco kytarista ladil poslední strunu, sokolů a sokolek postupně přibývalo, až byl sál docela zaplněn a zábava mohla propuknout. Mikuláš zahájil moudrým a vlídným slovem, andělé zářili na celé kolo, čert zahrozil a kapela spustila první píseň. Zatímco andělé po parketu vznešeně létali, čert tančil divoce, jako by se ani nebál toho, že by si mohl přišlápnout ocas nebo o něj zakopnout, čímž by se z hrůzného pekelníka stal zesměšněným chudákem.
Inspiraci k rozšíření tanečního repertoáru nabídlo předtančení, velice profesionálně a precizně provedené slovenským tanečním mistrem a jeho německou taneční partnerkou. Promluvili i pan farář, čestný starosta sokola a paní konzulka. Únavy přibývalo, kognitivních schopností ubývalo stejně jako jídla i dobrého točeného piva, a tak řady účastníků postupně řídly a řídly. Snad každý odcházel spokojen, povzbuzen radostnými rozhovory a zmožen tancem. Někteří se vrátili domů v hodi České centrum se zahalilo do tmy a bude odpočívat, než uplyne další rok a nastane den, kdy mnichovské krajany opět přijde osobně pozdravit Mikuláš, aby zahájil zábavu, která právě kvůli tomu, že se koná pouze jednou za rok, je sice tradicí, nikoli však rutinou, a snad proto ji každý sokol, ať Čech nebo Slovák, má tolik rád. Nezbývá než poděkovat všem, kteří nám tento krásný zážitek umožnili, sokolům, hudebníkům, Českému centru, Generálnímu konzulátu ČR v Mnichově…Ale i Mikulášovi a andělům a v neposlední řadě také čertovi, který jakkoli vypadal hrozivě, svou zlou stránku téměř potlačil. Všichni se již těší na příští ročník. Já zřejmě v Mnichově nebudu, nicméně kdyby mě sem náhodou vítr zavál, tak vím, kde tento večer strávit zaručeně příjemným způsobem ve společnosti dobrých lidí. (Bernard Okamura, prosinec 2015)
|