Highlights letošního 38.ročníku:
- za organizaci letošního srazu si zaslouží velkou pochvalu sokolové z Vídně, kteří pak v závěru setkání předali pořadatelskou štafetu župě Švýcarské
- počasí nám bohužel moc nepřálo, v sobotu i v pondělí pršelo, ale neděle se vydařila
- na schůzi Zahraniční obce sokolské byl novým zastupujícím starostou na příští dva roky zvolen Tomáš Frey-Materna z Vídně
- na volejbalovém turnaji se mnichovští sokolové umístili na pěkném pátém místě (více družstev se naštěstí nepřihlásilo)
- z nových disciplín jsme si letos vyzkoušeli i lukostřelbu
- děti Vaňkovy se brzy našly (jen zasvěcení z Oetzu vědí, oč jde ...)
- perníkovými medailemi bylo odměněno 38 nejstarších účastníků, mezi nimi i náš Vláďa Beneš (83)
- po pondělní bohoslužbě, kterou tradičně s láskou sloužil náš mnichovský farář Slávek Švehla, vystoupil soubor DYKYTA z Přerova nad Labem, jenž kromě očekávaných lidových písní a tanců překvapivě zařadil do svého programu i Hašlerovy písničky a městský folklór 20. a 30. let
- naše každoroční sokolské setkání se jako vždy vydařilo, domů jsme opět odjížděli plni příjemných dojmů a o své krásné zážitky se s vámi můžeme podělit i prostřednictvím naší fotogalerie ...
Čím by byla Praha bez Karlova mostu? Pařiž bez Eiffelovy věže? A Londýn bez Temže? Tím by asi byl Oetz bez každoročního setkání členů a přátel Sokola. A ten letošní 37. ročník jsme po třech letech organizovali zase my - sokolové z Mnichova.
A jak se zdá, tak i Pán Bůh a sv. Petr nad námi drží svou ochranou ruku, protože mezi letošními hojnými dešti nám dopřáli nádherné slunečné počasí po celý prodloužený svatodušní víkend.
Letos došlo na proslulé louce nad Piburským jezerem k 34-tému setkání sokolů. Sportovalo se, zápolilo se i zpívalo do hlubokých nocí u táboráku, nocovalo se v hotelech, pensionech, u sedláků i pod stany. Dvě stovky Sokolů ze západní Evropy i z České republiky i představenstvo ČOS z Prahy se těšilo z nádherného počasí, z volejbalového turnaje i horských výletů, rozmanitých zápolení vekých i opravdu nejmenších sokolíků a sokoliček - a letošní novinky, přeboru o nejkrásnější provedení holubičky na kládě.
Diskutovalo se stejně ustaraně jako na prvním setkání před 34 lety, "zdali budou děti, sokolský dorost, nebo zdali nebudou?" - ale děti mezi námi byly stejně jako již tenkrát a jistě i nadále budou. Bez velkých závěrů i bez bratrských svárů, přešlo předsednictví Zahraniční obce sokolské po londýnském a pařížském vedení na příští dva roky do rukou mnichovského starosty Jana Trunčíka.