V souladu s domluveným tříletým cyklem sokolských volejbalových turnajů „Mnichov-Zábřeh-Luzern“ připadl letos hlavní turnaj sezóny na ten moravský. Vánoční volejbalový turnaj v Zábřehu na Moravě má již dlouho tradici, a proto již nikoho nepřekvapuje, že se vlastně koná na jaře – letos to bylo po Velikonocích v sobotu 11. dubna. V původním (před)vánočním termínu by mu totiž konkurovaly jiné turnaje, a navíc se v adventní době již potuluje duše mnohých volejbalistek spíše u rozpálené trouby než pod volejbalovou sítí. Ale ani v jarním termínu nejsou účastníci ochuzeni o ozdobený vánoční stromeček, pod nímž se pro každého najde krásně zabalený vánoční dárek. A turnaj se pochopitelně zahájí přípitkem vánočním svařákem.
Na hlavním turnaji roku samozřejmě nemohli chybět ani zástupci mnichovské sokolské jednoty. Náčelník Marek opravdu dorazil až z Mnichova, zatímco v Praze se k němu připojil jednatel jednoty (a autor tohoto článku) Jarda se svou nehrající kapitánkou Andy a z Jablonného v Podještědí ještě dorazil náš místostarosta Zdeněk. Takže přijela opravdu reprezentativní sestava téměř usnášeníschopného výboru jednoty a vůbec nevadilo, že by neutvořila kompletní družstvo, neboť turnaj byl stejně losovaný. Asi bych měl spíše napsat „losovaný“, protože místo losu rozdělila účastníky do jednotlivých týmů zkušená porota znalců, a to tak, aby hráčská úroveň byla přibližně vyrovnaná a všichni si dobře zahráli. O tom, že se jim to skutečně výtečně podařilo, svědčí fakt, že téměř všechny zápasy v základní části skončily na sety remízou 1:1 a o vítězství pak rozhodoval jen počet vítězných bodů v obou setech. V základní části se hrálo ve dvou skupinách po třech týmech a i družstvo, v němž hrál pod skvělým vedením kapitána Petra Mrázka i pisatel tohoto článku a jež nakonec skončilo na posledním místě, přesto vybojovalo ve své skupině s oběma budoucími finalisty onu zmíněnou remízu na sety. Není bez zajímavosti, že oba finálové týmy vedli jako kapitáni Markové – Marek Péchy z Mnichova a Marek Šebesta ze Zábřehu. Náš mnichovský Marek byl ve velmi napínavém finále nakonec úspěšnější, a tak se stalo, že zlatou medailí byli ověnčeni hned dva zástupci mnichovské jednoty – on a Zdeněk.
Samozřejmě nebyl turnaj jen o samotném hraní. Již v páteční předvečer jsme se sešli k příjemnému posezení v klubovně sokolské restaurace. V průběhu turnaje jsme si mohli pochutnávat na dobrotách, které pro nás zábřežští sokolové v bufetu připravili (za zvláštní zmínku stojí výborný guláš Aničky Hoškové), zatímco žízeň jsme mohli zahánět lahodným mokem dle vlastního výběru a chuti. Po skončeném zápase často přišel na řadu i nějaký ten panáček – jako odměna za podaný výkon i jako motivace k dalším bojům. A po slavnostním vyhlášení vítězů pokračovala všeobecné konzumace celý sobotní večer v družné zábavě nebo při zpěvu za doprovodu kytary.
Závěrem bychom chtěli poděkovat všem zábřežským pořadatelům za skvělou organizaci a navození přátelské atmosféry turnaje a naše mnichovská výprava pak ještě zvlášť Petrovi a Aničce Hoškovým za jejich příkladnou pohostinnost, s jakou nás u nich doma ubytovali.
(Jaroslav Verner)
Fotogalerie:
