Letošní, již 46. sokolské setkání v tyrolském Oetzu proběhlo 8. – 10. června 2019. Organizace setkání připadla po třech letech zase na nás, sokoly z Mnichova. Proto se naše výprava vypravila do Oetzu již v pátek 7. června, abychom stačili do sobotního slavnostního zahájení ve 14 hodin všechno na Piburské louce připravit – postavit stan s občerstvením a sídlem organizačního štábu, rozestavět stoly a lavičky, zkontrolovat veškerou infrastrukturu, natáhnout síť a vytýčit volejbalové hřiště, vyzdobit příjezd na louku, vyvěsit program a připravit přihlašovací archy na všechny soutěže.
A opravdu, v sobotu krátce po 14. hodině zazněly z přenosného CD přehrávače sokolské fanfáry k slavnostními nástupu a starosta mnichovské jednoty Tomáš Mrtvý a náčelník Marek Péchy zahájili další ročník tohoto tradičního srazu, s jehož pořádáním na místě skonu zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše začali v roce 1974 právě mnichovští sokolové.
Po slavnostním nástupu se hned rozběhly sportovní soutěže. Karel Syrovátka si připravil pro nejmenší účastníky dětský sokolský víceboj, jehož součástí bylo i skákání v pytli – absolutním vítězem víceboje v kategorii mladších dětí do 10 let se stal Albert z Prahy, mezi staršími dětmi nad 10 let se prosadil Darian z Winterthuru. O další sportovní disciplínu se postarali Standa Hluchník a Ivanka Najšlová – nejpřesnější mušku při házení šipkami na terč měl mezi dětmi Matyáš M. Šebesta ze Zábřehu (před Ninou Malatovou z Mnichova), v kategorii dospělých zvítězil Jaroslav Paško (Sokol Skalica) před naším starostou Tomášem Mrtvým. Souběžně se šipkami organizovali manželé Trunčíkovi velký turnaj v pétanque, který vyhrál Alois Nemeth (Sokol Gajary). Nejdůležitější sportovní soutěží však samozřejmě zůstal volejbalový turnaj. Přihlásilo se rekordních 10 družstev, a proto se hrálo systémem každý s každým (na dva hrané sety) ve dvou základních skupinách po 5 mužstvech.
Sobotní sportovní odpoledne rychle uběhlo, a poněvadž se letos sjelo více účastníků než obvykle (z Česka i Slovenska, Rakouska, Švýcarska a samozřejmě i z pořádajícího Německa) a poněvadž nám navíc přálo i teplé počasí, vypily se rychle i naše dva soudky piva (ten třetí, poslední jsme pochopitelně chtěli nechat na neděli, ale naštěstí nám s večerním výčepem piva vypomohl svými přivezenými soudky i Petr Čížkovský z Prahy). Večer pak Honza Kroupa slavnostně zapálil táborový oheň, u něhož si hladoví účastníci mohli opékat své špekáčky, ale hudba a zpěv se tentokrát přesunuly od táboráku do centrálního stanu, kde se celý večer starala o dobrou zábavu hudební skupina „Šedivé Fousy“ Víti Jančíka ze Švýcarska.
Nedělní program zahájili funkcionáři zahraničních sokolských žup a jednot pravidelnou schůzí Zahraniční obce sokolské, kterou řídil její starosta Zdeněk Hanzl ze Sokola Mnichov a jíž se jako čestný host zúčastnila i starostka ČOS Hana Moučková. Na závěrečné schůzi starostů byl zvolen na další dvouleté funkční období nový starosta ZOS – stal se jím starosta Rakouské župy Tomáš Frey-Materna.
Souběžně se schůzí ZOS však pokračovalo na louce sportovní zápolení – volejbalový turnaj a tradiční běh kolem jezera. V něm zcela dominovali běžci a běžkyně ze Sokola Třebíč. Pavlína Konečná si doběhla pro zlatou medaili v kategorii žen, zatímco v mužské kategorii obsadil Sokol Třebíč dokonce všechny medailové posty, nejrychlejší z nich byl Michal Svoboda. Přinejmenším v kategorii dětí zabodovala známá sportovní rodina Egli z Winterthuru – běžeckým vítězem se stal Julian před svým bratrem Darianem. Poslední sportovní disciplínou, která se stala pro pořádající Sokol Mnichov neodmyslitelnou tradicí, byla „holubička na kládě“. Organizátoři a zároveň rozhodčí – manželé Jirouskovi – měli při bodování nelehkou úlohu, ale poněvadž tato soutěž slouží především k pobavení, hodnotili kromě gymnastického provedení cviku i vtipný nápad, a proto nakonec dostala diplom se zvláštním oceněním i skupina cvičenců z Lucernu (a Vídně), kteří oblečeni v nápaditých kostýmech a za doprovodu známých hudebních hitů předvedli na kládě velmi vtipnou choreografii.
Před nedělním zapálením táborového ohně se ještě vyhlásily výsledky všech soutěží a jejich vítězové si přišli pro medaile a diplomy. Ve volejbalovém turnaji nakonec zvítězili hráči ze Zábřehu, a to dokonce na obou koncích tabulky - na posledním, desátém místě totiž skončilo družstvo „Sokol Zábřeh B“, zatímco zábřežský A-tým vybojoval v dramatickém finále proti Sokolu Vídeň zlaté medaile, k nimž získal i nádherný pohár. Bronzové medaile připadly družstvu Sokola Trenčín, zatímco pořadatelé ze Sokola Mnichov skončili uprostřed tabulky na šestém místě.
Pondělní program má vždy standardní slavnostní průběh. Nejdříve jsme se v sále školy sešli na bohoslužbě za Dr. Miroslava Tyrše, kterou již mnoho let celebruje páter Slávek Švehla, náš český farář z Mnichova. Letos byla bohoslužba obohacena o posvěcení nového praporu Sokola Zábřeh. Následovalo vystoupení folklórního souboru – letos nám Tyršův dům v Praze zajistil kapelu Kyčera s tanečním souborem Vonička. Mezitím jsme si ještě vyslechli několik krátkých projevů, mj. starosty Sokola Mnichov Tomáše Mrtvého, starostky ČOS Hany Moučkové a zástupce obce Oetz a místní agentury turistického ruchu pana Raucha, a nakonec jsme předali symbolický štafetový kolík a putovní prapor organizátorům sokolského setkání v příštím roce – Rakouské župě.
Na samý závěr setkání se vydal průvod praporečníků se sokolskými prapory, následovaných sokoly a sokolkami v krojích podél řeky Aache k pamětním deskám Dr. Miroslava Tyrše. Položením věnců a květin, společným zpěvem české a slovenské hymny a nezbytným fotografováním jsme zde 46. sokolské setkání v Oetzu zakončili.
Děkujeme všem pořadatelům i pomocníkům za nelehkou organizaci celého setkání a všem účastníkům za výbornou sokolskou atmosféru. A co ještě dodat? Ať žije OETZ 2020!
(Jaroslav Verner, jednatel TV Sokol München)
