TV Sokol München
Aktuality
Ivana Bartáková
Dne 6.2.2021 jsem vytočil telefonní číslo naší dlouholeté členky a umělkyně Ivanky Bartákové, abych jí jako každý rok popřál k narozeninám, ale bohužel jsem se od jejího partnera dozvěděl smutnou zprávu, že Ivanka 10.01.2021 zemřela.
S láskou vzpomínáme!
Za TV Sokol München
Jaroslav Verner, jednatel
Adélka
Ve čtvrtek 4. 2. 2021 v 10:00 se narodila našemu sokolovi Michalu Srokovi a jeho ženě Aničce dcera Adélka, Při narození vážila 3200 g a měřila 52 cm.
K narození nové sokoličky oběma rodičům srdečně blahopřejeme!
Láďa Pavlík
V neděli 10.01.2021 zemřel náš bývalý dlouholetý člen Ing. Ladislav Pavlík (*1927).
Čest jeho památce!
Termínový kalendář
Pingpongový turnaj 2020
Původně jsme chtěli uspořádat náš tradiční sokolský turnaj ve stolním tenise „Pingpong Sokol Cup 2020“ již na jaře, ale kvůli pandemii koronaviru jsme jej museli odložit. A tak jsme se hned po letních prázdninách, když nás po dlouhé době zase pustili do naší školní tělocvičny ve Freimannu, domluvili, že turnaj zorganizujeme raději co nejdříve, než nám ta mikroskopická „breberka“ případně stačí naše sportovní plány znovu překřížit.
Ve čtvrtek 24.09.2020 jsme tedy v tělocvičně místo žíněnek na gymnastiku a volejbalové sítě vytáhli tři pingpongové stoly a turnaj mohl začít. Ještě vlastně ne, protože tak jednoduché to letos nebylo. Soutěžilo se totiž jako vždy ve dvou kategoriích, mužské a ženské, ale poněvadž se většina hráček na poslední chvíli omluvila a za „slabší pohlaví“ nakonec dorazila jen statečná Marie Popeláková, rozhodl hlavní organizátor turnaje Tomáš Mrtvý, že ženskou kategorii rozšíří i o ty hráče z přítomného mužského osazenstva, kteří tam svou úrovní hry dobře zapadnou. Tím se na ženskou soupisku dostaly hned další dvě hráčky, Jaroslava a Markéta, které tak spolu s Jaroslavem Vernerem a Markem Péchym obětavě bojovaly v obou soutěžních skupinách. A ti hráči, kteří nebyli takto vytíženi a nechtěli během přestávek mezi jednotlivými zápasy vychladnout, si mohli zahrát badminton na postaveném minihřišti.
Nakonec ženskou kategorii, v níž se hrálo na dva vítězné sety, zaslouženě vyhrála Marie před Jaroslavou a Markétou, i když průběh této soutěžní části byl velmi vyrovnaný a o konečném pořadí rozhodly při rovnosti bodů nejen vzájemné zápasy, ale pochopitelně i ženská krása.
V mužské části turnaje soutěžilo osm hráčů systémem „každý s každým“ na tři vítězné sety a oproti loňskému ročníku nedošlo na stupni vítězů k žádným nečekaným změnám – vítězem turnaje se opět suverénně stal Karel Syrovátka a loňské stříbro obhájil i Tomáš Mrtvý. Třetí skončil Janko Šotík, který na minulém turnaji chyběl. Na chvostu tabulky se oproti loňsku mezi sebou vystřídali Jaroslav Verner a Marek Péchy, jehož letošní poslední místo se jistě dá vysvětlit určitým herním nesoustředěním, zaviněným nadcházejícími závěrečnými zkouškami z několikaměsíčního kursu rehabilitačního sportu pro postižené (poznámka po uzávěrce: zkoušky udělal a potřebný certifikát získal – gratulujeme!).
Rozlučka s Ivanem Steigerem
Když jsme se dozvěděli, že se náš dlouholetý člen a vzdělavatel Ivan Steiger, dřívější redaktor časopisu Sokolík a umělecký tvůrce krásných pozvánek (především těch mikulášských), bude stěhovat do Prahy, bylo nám hned jasné, že bez řádného rozloučení ho z Mnichova nepustíme. A poněvadž se čas jeho odjezdu uspíšil oproti původnímu plánu o jeden měsíc, tedy již na konec února, museli jsme jednat rychle a přestat spoléhat na to, že se ještě uvidíme na březnové valné hromadě.
Společně s páterem Slávkem jsme se rozhodli, že rozlučku uspořádáme v úterý 25.02.2020 v 17 hodin na Velehradě a pozveme tam ty sokoly a sokolky, kteří se s Ivanem ještě z dřívějška znali (nakonec se nás sešlo 16). Nejdříve jsme Ivana seznámili s novinkou, že bude na valné hromadě jmenován čestným členem naší sokolské jednoty, takže s námi bude vlastně i nadále, i když přesídlí do Prahy. Potom jsme mu předali jeden dárek na památku (krásnou fotoknihu, kterou sestavil Jarda) a jeden dárek k okamžitému použití (vynikající dort se sokolem, jenž upekla Marie). Po přípitku jsme Ivanovi pomohli s konzumací druhého dárku, zavzpomínali na „staré časy“ a nakonec jsme si při kytaře společně zazpívali několik písniček. Mezi nimi samozřejmě nemohly chybět alespoň dvě sokolské – „Šestého července“ a „Lví silou“.
Byl to vydařený večer i hezké rozloučení, ale již teď víme, že nám bude Ivan v Sokole i v Mnichově chybět.