Prodloužený svatodušní víkend, kdy se každoročně koná sokolské setkání v malebném tyrolském městečku Oetz, v němž zemřel zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš, letos připadl na 18. – 20. května. Letošní setkání bylo mimořádné tím, že přesně před padesáti lety, počátkem června roku 1974, navštívila mnichovská jednota Oetz poprvé a tím položila základ této krásné mnohaleté tradici. A zavedený tříletý organizační cyklus nám zajistil, že jsme měli čest letošní jubilejní setkání uspořádat. S organizací srazu nám však pomohli i sokolští spolupořadatelé z Rakouska a Švýcarska, za což jsme jim velmi vděčni.
Jako pořadatelé jsme měli s organizací samozřejmě hodně práce, a proto jsme na místo srazu přicestovali již ve čtvrtek nebo nejpozději v pátek, abychom mohli v sobotu ve 14 hodin sokolské setkání slavnostně zahájit. V rámci tohoto slavnostního nástupu vztyčila vlajková četa pod vedením našeho náčelníka Marka na stožár velký sokolský prapor a též jsme poblahopřáli dalšímu letošnímu jubilantovi – 50 let totiž letos slavila nejen naše mnichovská jednota a již zmíněná tradice sokolských setkání v Oetzu, ale i náš člen a bývalý náčelník Standa Hluchník.
Po slavnostním zahájení se již rozběhly rozličné sportovní soutěže – např. pétanque, hod šipkami na terč a pro ty nejmenší víceboj všestrannosti. Nejvíce pozornosti však jako vždy přitahoval volejbalový turnaj smíšených družstev, na nějž se letos přihlásilo deset týmů (z toho dva z Mnichova), které byly následně rozděleny do dvou základních skupin. Zápasy v obou skupinách probíhaly paralelně na dvou hřištích, a to systémem každý s každým na dva sety. Naše mnichovské družstvo B, posílené o naše bývalé členy z Prahy, se ve své skupině umístilo čtvrté, zatímco Áčko dokonce dosáhlo na třetí příčku. Po této základní části byl volejbalový turnaj v neděli dopoledne přerušen, aby mohla proběhnout další tradiční disciplína – přespolní běh. Po něm pak již následovaly finálové zápasy volejbalového turnaje, v nichž mnichovské Béčko bohužel prohrálo a umístilo se tak na celkově osmé pozici, zatímco Áčko ve svém „minifinále“ zvítězilo a získalo tak diplom s pěkným pátým místem. Finálová bitva o medaile skončila kvůli dešti a pokročilému času nakonec dohodou – „bramborové medaile“ se prostě neudělovaly a druhé týmy z obou skupin, Zábřeh i Vídeň, společně vstoupily na symbolický třetí stupeň vítězů. A ani se nakonec nekonalo očekávané „bratrovražedné“ finále mezi Áčkem a Béčkem z Jinonic, protože se mezi sebou domluvili, že si pohár z volejbalového turnaje v Oetzu letos odveze Sokol Jinonice B.
V šipkách nejvíce bodovali Miroslav Zich za muže (náš Marek Péchy byl třetí) a Marta Blažková za ženy (naše Eliška Syrovátka skončila stříbrná). Pétanque vyhrál Kamil Král (naše Gábika Veselá byla těsně za ním). V hlavních kategoriích přespolního běhu zvítězili: Katka Žáková (ženy), Marta Blažková (ženy nad 50 let), Julian Egli (muži), Radim Jordan (muži nad 50 let, náš Standa Hluchník byl v této kategorii třetí). Své běžecké kategorie samozřejmě měli i dorostenci a žactvo. A ti nejmenší navíc soutěžili ve víceboji všestrannosti a měli tu výhodu, že nebyli oceněni vždy jen ti nejlepší tři, nýbrž svou sladkou medaili v podobě Fidorky dostaly nakonec všechny zúčastněné děti. A mezi těmito nejmenšími získaly opravdové medaile s diplomem i obě nasazené mnichovské děti – Lenka a Leo Hluchníkovi. Poslední nedělní soutěží, která zábavným způsobem spojovala fyzickou náročnost s vtipným nápadem, bylo skupinové zápolení ve vytvoření živého obrazu na téma „Dr. Miroslav Tyrš sleduje přípravu sokolíků na XVII. všesokolský slet“. Nejvíce bodů od tříčlenné odborné poroty obdržela sestava Sokola Zábřeh, zatímco narychlo secvičený výjev sokolů z Mnichova skončil na třetím místě. Tým „Tyršovy koule“ ze Švýcarska s velmi povedenou sestavou byl nakonec za vtipný „pokus o uplácení poroty“ diskvalifikován, ale přesto byl odměněn velikým potleskem a dočkal se zasloužené odměny v podobě zbylých Fidorek.
Sokolský sraz v Oetzu samozřejmě nežil jen sportem, ale i večerní zábavou u táborového ohně, u něhož se nejen opékaly špekáčky a jiné pochutiny, ale také se zpívalo a tancovalo. Sobotní večer obohatil svým hudebním vystoupením nadaný muzikant Lubor Hraník, zatímco v neděli přišel k táboráku zazpívat několik lidových písniček sokolský pěvecký sbor Retro z Prahy. Ale ještě předtím strhlo Duo Fantastico ze Švýcarska většinu přítomných k hromadnému tanečnímu vystoupení při jejich věhlasné „Krokovce“.
Pondělní dopoledne patřilo jako vždy sokolské bohoslužbě, kterou opět celebroval P. Slávek Švehla, náš český farář z Mnichova. K padesátiletému výročí napsal krásnou děkovnou modlitbu, která mnohé přítomné upřímně dojala. Po mši svaté přišli postupně na pódium sokolští činovníci a významní hosté, aby pozdravili shromážděné sokoly a vyzdvihli význam letošního výročí: starosta TV Sokol München Tomáš Mrtvý, velvyslanec ČR v Rakousku Jiří Šitler, vedoucí úřadu „Ötztal Tourismus“ Christoph Rauch, který předal mnichovské jednotě krásný dar v podobě obrazu místní malířky, dále starosta ZOS Thomas Frey-Materna a konečně nový starosta ČOS Martin Chlumský se vzdělavatelem Michalem Burianem. Posledně dva jmenovaní předali sokolské medaile P. Švehlovi, čestnému členu mnichovské jednoty, který duchovně doprovází sokolská setkání v Oetzu již přes 20 let, a dalším pěti zástupcům mnichovské „věrné gardy“: Aleně Hardenberg, Aleně Trunčíkové, Marii a Václavu Jirouskovým a Jarce Unger.
Po tomto slavnostním ceremoniálu přišlo na řadu krátké loutkové představení divadelního souboru Sokola Pražského „Kašpárek“ s názvem „Jak sokolští bratři k sestrám přišli“ podle námětu Kateřiny Tučkové. Potom nám ještě zazpíval pěvecký sbor Retro z Prahy a celý program ve školním sále byl uzavřen ostužkováním sokolských praporů a symbolickým předáním štafetového kolíku starostovi Tomáši Frey-Maternovi ze Sokolské župy Rakouské, která bude hlavním organizátorem sokolského setkání příští rok. Celý sokolský sraz jsme jako každý rok slavnostně zakončili krojovaným průvodem se sokolskými prapory k pamětním deskám Dr. Miroslava Tyrše u říčky Ache, kde jsme položili kytice a zazpívali českou a slovenskou hymnu.
Myslím, že se výroční sokolské setkání vydařilo, cožnejlépe dokazuje i dole přiložená fotogalerie. A také se již teď můžeme těšit na setkání v příštím roce, které bude vlastně také jubilejní. V době koronavirové pandemie se totiž setkání v Oetzu nemohla dva roky po sobě uskutečnit, a proto se stane Oetz 2025 padesátým setkáním v pořadí.
(Jaroslav Verner)
Fotogalerie:
