Závěrečnou dohrou našeho sokolského víceboje, jehož hlavní část proběhla již před letními prázdninami (17.07.2023), se stal stejně jako před dvěma lety badmintonový turnaj. Uspořádali jsme jej v rámci našeho pravidelného sokolského pondělka 09.10.2023, kdy jsme tedy v naší tělocvičně místo toho, abychom jako obvykle v pondělí natáhli volejbalovou síť, postavili přenosné badmintonové hřiště. Po těchto přípravách a krátkých rozehrávkách mohl turnaj začít. Hrálo se ve dvou skupinách (muži a ženy), a to systémem „každý s každým“ na jeden set (15 bodů). V pánské části soutěže potvrdil bez problémů svou roli „chvostového favorita“ autor tohoto článku. Ale jeho žena Andy tentokrát zklamala. Ač se hodně snažila, své poslední místo z minulého turnaje tentokrát neobhájila a o pouhé dva míče předstihla Báru, které však i poslední příčka stačila při třech hráčkách v turnaji na krásnou bronzovou medaili. Vůbec byly výsledky v dámské skupině velmi těsné, protože zlato si vítězka Zuzka zajistila také jen rozdílem dvou míčů. Pánskou skupinu, která byla dvojnásobně početnější, nakonec vyhrál Jano, manžel Zuzky, takže oba manželé si kromě zlatých medailí odnesli domů i dva diplomy obsahující dárkové poukazy na nákup zboží. Možná za ně dostane Jano ještě nějaký dárek ke svým nedávným narozeninám, které s námi během turnaje krátce oslavil – přípitkem a přinesenými dobrotami na posilnění účastníků turnaje. Druhou pozici za Janem obsadil Tomáš a bronzovou medaili mezi muži vybojoval Marek před Karlem.
Letošní sokolský turnaj ve stolním tenise „Pingpong Sokol Cup 2022“ jsme se rozhodli uspořádat v osvědčené hale školy ve Freimannu, kde jsme v době, kdy se naše domovská hala ve Schwabingu renovovala, cvičili i hráli volejbal. A pochopitelně jsme tam v této době organizovali i naše tradiční turnaje ve stolním tenise, protože jsme dobře věděli, že tato hala skýtá veliký komfort několika pingpongových stolů. A tak jsme se nyní po roce prostě vrátili na „místo činu“.
Tento článek se měl původně jmenovat „Sokolský víceboj – Regata 2023“, protože jsme chtěli uspořádat čtvrtý ročník našeho sokolského víceboje jako v minulých letech v loděnici a vodáckém parku „Regata“ v Oberschleißheimu, a zase tak spojit naše pozemní sportovní soutěže se společnou projížďkou po olympijském kanálu na velké dračí lodi i s vyzkoušením si vodáckého umu na různých typech závodních lodí. Ale bohužel nám správce loděnice náš rezervovaný termín na sobotu 15.7. krátkodobě zrušil a do začátku letních prázdnin tam už bohužel žádný volný víkendový termín nebyl. Museli jsme tudíž improvizovat a rozhodli jsme se pro náhradní termín i místo – v pondělí 17.07.2023 v 18 hodin v parku před školou ve Schwabingu, v jejíž tělocvičně normálně máme v tento čas své pravidelné hodiny gymnastiky a volejbalu. Obě venkovní disciplíny sokolského víceboje, pétanque a šipky, jsme tedy zahájili přímo v parku před školou, u kostela sv. Sylvestra, ale poněvadž jedné obyvatelce přilehlého domu se to nelíbilo a argumentovala tím, že soutěžíme na místě bývalého kostelního hřbitova a že šipkami ničíme stromy, raději jsme toto bojiště vyklidili a přesunuli se na neutrální území nedalekého parku Englischer Garten.
Hlavní část letošního sokolského víceboje sice proběhla již v červenci na Regatě, ale dohru v podobě plánovaného turnaje v badmintonu jsme přesunuli z časových důvodů až na podzim do tělocvičny. A tak se stalo, že jsme při našem pravidelném sokolském pondělku 15.11.2021 nezačali jako obvykle napínat volejbalovou síť, ale místo toho jsme postavili naši novou přenosnou síť na badminton a lepicí páskou vytýčili i příslušnou velikost hřiště. Kromě naší nové výbavy na badminton měl svou premiéru i nový Bluetooth reproduktor, který jako přehrávač vytvořil nejen pohodovou hudební kulisu pro turnajové zápolení, ale ve spojení s bezdrátovým mikrofonem dobře posloužil i jako megafon.
Každoroční sokolský turnaj ve stolním tenise „Pingpong Sokol Cup“ jsme letos uspořádali v pátek 23.06.2023, a to a opět v osvědčené hale školy ve Freimannu, která skýtá velký komfort několika pingpongových stolů. Toto sportovní setkání jsme tentokrát využili i k tomu, abychom společně oslavili dvě jubilea našich sokolských členů – Vaškovy šedesátiny a čtyřicetiny našeho náčelníka Marka. Na začátku turnaje jsme oběma jubilantům pogratulovali, připili na zdraví a předali podepsaná blahopřání v podobě hezkých fotokoláží a drobné dárky. Oba oslavenci nás pak pozvali na chutné občerstvení, které pak sloužilo k nutné obnově sil po celou dobu turnaje.
Jako vždy se soutěžilo ve dvou kategoriích, mužské a ženské, v nichž se hrálo systémem „každý s každým“ na dva vítězné sety. Tentokrát byla i ženská soutěž početně dostatečně zastoupena, takže nebylo ani nutné, aby někteří hráčsky slabší pánové museli tuto kategorii pod průhlednou dívčí přezdívkou posílit (jak se občas v minulých letech stávalo). Skupina hráček měla letos ještě další dvě zajímavosti – soutěže se zúčastnily dva páry matky s dcerou a mezi úplně nejstarší a nejmladší účastnící turnaje leželo neuvěřitelných 65 let!
Mezi ženami nečekaně zvítězila Natálie, která se zúčastnila i se svou matkou Evou turnaje poprvé. Stříbrnou medaili vybojovala Ivana a na třetí příčce skončila Marie. Vítězem mužské části turnaje se opět stal Karel, zatímco na druhém místě skončil Honza, další nováček turnaje, velmi těsně před Jankem. Prvním od konce byl tradičně pisatel tohoto článku, na něhož je spoleh i v této věci. Hráči a hráčky, kteří si stoupli na některý z pomyslných tří stupňů vítězů, dostali na památku krásný diplom s praktickou funkcí peněžní poukázky, za níž si mohou koupit zboží podle vlastního výběru, a pak si mohli ještě přímo na místě vybrat z bohaté nabídky další dvě, drobné ceny. A aby to nebylo líto ostatním účastníkům, kteří letos na medaili nedosáhli, vzali si i oni něco z této nabídky „na zub“ jako malou cenu útěchy. Ale každopádně si určitě úplně všichni odnesli domů spoustu krásných dojmů a hřejivý pocit dobře prožitého (a nejen sportovního) večera.
(Jaroslav Verner)
Jubilejní 30. ročník mezinárodního volejbalového turnaje ve švýcarském Luzernu se měl konat již v roce 2020, ale kvůli pandemii koronaviru byl přeložen na letošní rok.
Sokolové z Mnichova se tohoto turnaje nezúčastňují každý rok, naposledy jsme se do Luzernu vypravili v roce 2017, ale letos nám bylo jasné, že do Luzernu mnichovská výprava pojede. Nejen kvůli sportovní reprezentaci naší sokolské jednoty po čtyřleté pauze a nejen kvůli letošnímu jubileu, ale především proto, že jsme se těšili na známé sokolské tváře a na četná přátelská setkání po roce a půl nucené covidové izolace. Pořádající sokolská jednota z Luzernu se ujala organizace na jedničku a její členové neskrývali radost z toho, že jsme všichni i přes různé překážky přijeli a že se jubilejní ročník turnaje může nakonec konat. A nadšeni ze setkání po tak dlouhé době jsme byli opravdu všichni. My z Mnichova jsme se obzvláště těšili z přítomnosti „Burčáků“ ze Zábřehu, s nimiž nás spojuje dlouholeté přátelství a mnoho společných akcí. Při této příležitosti jsme konečně mohli předat Petru Hoškovi krásnou fotoknihu jako dodatečný dárek naší jednoty k jeho loňským šedesátinám. Měl z ní ohromnou radost.