XV. všesokolský slet

Před 150 lety (16. 2. 1862) byl založen Sokol. Jeho náplní bylo a je mimo sportu i kulturní vyžití v ochotnických i loutkových divadlech, pěveckých souborech a jiných kulturně společenských akcích.

Sokol se zasloužil o to, že po třech stech letech temna mohla být založena svobodná Československá republika. Bylo to i zásluhou legionářů, z nichž převážná část byli Sokolové.

Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident naší republiky, prohlásil: "Bez Sokola by nebylo legii, bez legií by nebylo Československo."

Sokol byl a je demokratickou, nepolitickou organizací. Proto měl nemalé potíže s totalitními režimy. Poprvé byl zakázán již za Rakousko-Uherska, po druhé za nacistické okupace a do třetice ho zakázala komunistická vláda po únoru 1948.

Díky zakládající myšlence Dr. Tyrše: harmonický soulad tělesné i duševní krásy, dobroty, ctnosti a statečnosti nenechali členové tuto organizaci zaniknout.

Po sametové revoluci byl Sokol v České republice již potřetí znovuobnoven. Nemalé problémy byly s navrácením sokolského majetku původním majitelům tj. Sokolům.

V současné době je v Sokole přes 180.000 členů. Také v zahraničí jsou silné sokolské jednoty v Mnichově, Rakousku, Velké Británii, Francii, Švédsku, Rusku, Srbsku, Slovinsku, USA, Kanadě a Austrálii. I ti přijedou na slet.

Vyvrcholením sokolské činnosti jsou všesokolské slety. Na ně se doslova slétnou Sokolové z celého světa. První všesokolský slet se konal již v roce 1882. Letos to bude již patnáctý. Slety se konají vždy po šesti letech. V době, kdy byl Sokol v naší republice zakázán, se konaly sokolské slety v zahraničí, a to v Torontu, ve Vídni, Chicagu, Curychu a Paříži.

V České republice se věnuje nastávajícímu sletu veliká pozornost. Sokolové a jejich historie jsou prezentováni v denním tisku i televizi.

Každý všesokolský slet začíná průvodem Prahou. Věřím, že i my se zúčastníme průvodu ve velikém počtu a tím budeme důstojně reprezentovat TV Sokol München.

Jenda Trunčík

XV. VŠESOKOLSKÝ SLET

se konalo dne 10. března 2012 ve Velké aule pražského Karolina, které vévodí socha zakladatele univerzity Karla IV.

Jako první pozdravil všechny přítomné hosty br. dr. Jan Králík, vzdělavatel Sokola Toušeň, a zároveň uvítal a představil všechny čestné hosty: rektora Pražské University Karlovy, předsednictvo České obce sokolské, ministra obrany ČR, předsedkyni Poslanecké sněmovny ČR, předsedu Senátu ČR, starostu Zahraniční obce sokolské, čestného předsedu Čs. obce legionářské a zároveň čestného starostu Sokola Toušeň, arcibiskupa pražského, předsedu Českého olympijského výbor aj.

Po zaznění slavnostní znělky Sukovy skladby „V nový život “ vpochodovali do sálu vlajkonoši s historickými prapory, které byly pozdraveny povstáním všech přítomných.

Číst dál …

První sokolská jednota v Mnichově vznikla přetvořením československé besedy "Slovan", založené již v roce 1875, a přejmenováním na sokolskou jednotu "Slovan". Dvoudenní "Slavnost sloučení" spojená s veřejným cvičením proběhla v Mnichově ve dnech 14. a 15. srpna 1892.

Historií Sokola v Mnichově se věnuje i Jan Waldauf ve své knize Sokol - malé dějiny velké myšlenky (Nakladatelství Atelier IM Luhačovice - r. 2007):

Sokol v hlavním městě Bavorska byl založen v roce 1892. Jednota, která v prvních letech své činnosti vykazovala 70 členů, měla v roce 1913 celkem 107 členů, 84 mužů, 23 žen, 4 dorostence a 12 žáků. Cvičení jednoty se konala v prostorách restaurace „Neue Akademie“.
Po první světové válce počet členů značně klesl, cvičili jen muži a ženy a jednota se několikrát octla ve velké finanční tísni. V roce 1930 vykazovala jednota 79 členů, 58 mužů, 21 žen, dorost a žactvo jednota neměla. Situace se v polovině třicátých let poněkud zlepšila a v roce 1934 při oslavě 28. října vystoupilo opět také žactvo.
V roce 1935 uspořádala jednota hold oběma prezidentům, T. G. Masarykovi a dr. E. Benešovi, jehož se zúčastnilo přes 300 dalších krajanů. V následujícím roce ztratila jednota několik členů odstěhováním se do Československa, včetně dlouholetého starosty bratra Mančála. Tělocvičná docházka byla v té době malá, cvičení navštěvovalo průměrně 7 mužů, 9 žen, 4 dorostenci, 5 žáků, 6 žákyň.
V roce 1937 vypravila jednota skupinu dětí do Československa na prázdniny a zahájila propagaci X. všesokolského sletu v Praze, jehož se v následujícím roce zúčastnila většina členů jednoty.
V roce 1939 jednota hlásila, že pilně pokračuje ve své činnosti a že se v pravidelném cvičení počet a úroveň cvičenců opět zvyšuje, třebaže tělocvična, v níž se cvičí, příliš nevyhovuje.
Za války byla jednota rozpuštěna a po válce již do roku 1948 nebyla obnovena.

Oživení sokolské jednoty v roce 1948 nemělo dlouhého trvání a ani sokolská organizace založená v roce 1952 nepřežila více než pět let. Teprve činnost sokolské jednoty obnovené na přelomu let 1973/74 a zaregistrované i německými úřady pokračuje až do dnešních dnů. Ale to víme více než dobře, protože se na činnosti v naší jednotě TV Sokol München sami podílíme.

Průkaz dlouholetého starosty mnichovského Sokola Antonína Mančala