Když nás letos na jaře v rakouském Oetzu oslovili naši dlouholetí přátelé, sokolové ze Zábřehu, a pozvali nás na oslavy 120. výročí založení jejich sokolské jednoty, tak jsme již předem věděli, že toto pozvání musíme přijmout.
Oslavy byly naplánovány od 21. 8. do 23. 8. 2015 v jejich krásném městě na severu Moravy.
Mnozí z nás přijali pozvání již na pátek 21. 8., kdy nám naši bratři a sestry nabídli výlet po jejich malebném okolí, plném turistických i společenských cílů. Při přátelském posezení ve čtvrtek večer u dobrého jídla a výborného moku v sokolském restauračním zařízení jsme prodiskutovali páteční trasu celodenního výletu a náramně se pobavili.
Oslav se zúčastnili i naši bratři a sestry ze ZOS, z Vídně, z Paříže a ze Švýcarska (...)
V pátek ráno jsme tedy vyrazili na trasu a přes hrad Mírov, který je díky velmi populárnímu vězni Kajínkovi asi nejznámější věznicí v České republice a kam nás samozřejmě nepustili, jsme dojeli na hrad Bouzov. Tento hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století a je od roku 1999 prohlášen za kulturní národní památku České republiky. Hradní interiéry nás nadchly a po jejich zhlédnutí jsme odjeli na oběd do restaurace v Lošticích, která se specializovala na přípravu pokrmů z velice proslulé místní speciality v podobě olomouckých tvarůžků. Nikdo z nás netušil, co všechno se z těchto „smraďochů“ nechá připravit a jak to výborně chutná. Dokonce i proslulé palačinky se dají z tvarůžků na sladko vyčarovat. Mnozí z nás si pak v místní podnikové prodejně zakoupili výrobky místní tvarůžkové výrobny a posilněni jsme odjížděli přes město Šumperk do Velkých Losin, ležících v malebném údolí řeky Desné a proslulých hlavně ruční výrobou papíru. Před návštěvou výrobny jsme si ještě prohlédli okolí a nádvoří místního zámku, dýchajícího procesy s čarodějnicemi ze 17. století. Samo
tná výrobna papíru byla založena Janem mladším ze Žerotína na sklonku 16. století, z původního obilného mlýna. Po prohlídce muzea, výrobny a ukázkách ruční výroby papíru jsme zhlédli i zajímavý film, týkající se právě ruční výroby papíru. Pak nás ještě naši sokolští přátelé zavezli do osady Maršíkov na prohlídku místního dřevěného kostela, původně z 13. století, zasvěceného Archandělu Michaelovi. Tímto malebným kostelíkem nás ochotně provedl jeden místní občan, který nám jednak kostel odemkl a jednak podal velice fundovaný výklad. Všichni jsme usedli do lavic a nechali se unést jeho zajímavým vyprávěním o historii kostela, o místní vsi a o Sudetech, kde kdysi žila spousta obyvatel a které se postupně vylidňují a osiřují. Škoda!
Byl již pomalu večer a my jsme se tedy dali na cestu do Zábřehu, kde pro nás naši přátelé uspořádali u místní sokolovny setkání s ostatními zábřežskými sestrami a bratry a při opékání špekáčků u táboráku jsme si s kytarou zazpívali a společně se pobavili i se sokoly a sokolkami ze zahraničí.
V sobotu pokračovaly oslavy sportovními soutěžemi v sokolském areálu „U Boříka“. Soutěže ve volejbale, nohejbale, stolním tenisu, pétanque, pětiboji a tenisu probíhaly po celý den, občerstvení a dobrý mok byly samozřejmě zajištěny. Za zmínku stojí i výborné výsledky našich sester a bratří. Volejbalové mužstvo vedené Standou Hluchníkem vybojovalo první místo, rovněž první místo obsadila naše sestra Alenka Trunčíková v pětiboji a sestra Iva Najšlová byla zase první v pétanque. Blahopřejeme a děkujeme za výbornou reprezentaci.
Ještě odpoledne byla na počest tohoto výročí vysazena před místní sokolovnou pamětní lípa.
Oslavy pak vyvrcholily slavnostním večerem v sále sokolovny za účasti starosty a místostarosty města, župního starosty, zástupců ČOS z Prahy i zástupců ZOS ze zahraničí. Při nástupy byly neseny i sokolské prapory a ten náš se v čele krásně vyjímal. Nejdříve byly udělovány medaile, různá ocenění a vyznamenání zasloužilý sportovcům a trenérům, 
potom proběhlo vyhlášení výsledků sportovního odpoledne. Slavnost byla rovněž obohacena hromadnými sestavami žen a žákyň. Já jsem poděkoval za pozvání jménem ZOS a jménem naší jednoty a pronesl slavnostní zdravici. Zástupcům Sokola Zábřeh jsme předali upomínkové dary a pak jsme se už jen věnovali oslavám, tanci a dobrému pití. Celý večer hrála k tanci a poslechu malá kapela. Byl to velice krásný večer a my jsme si z těchto oslav odnesli hluboké zážitky a vzpomínky.
Někteří z nás odjeli v neděli domů, někteří ještě zůstali a využili krásného počasí k výletům po okolí.
Chtěl bych touto cestou ještě jednou poděkovat sokolům a sokolkám ze Zábřehu za pozvání, za jejich vřelé přijetí, organizaci, výlety a příkladnou péči o své hosty a našim sestrám a bratřím pak za hojnou účast (celkem nás bylo 16) a výbornou reprezentaci naší jednoty.
Přejeme Sokolu Zábřeh do dalších let hodně sportovních, společenských a kulturních úspěchů.
S pozdravem NAZDAR
Zdeněk Hanzl, starosta