Sokol Cup 2009

Mnichov 3.10. - 4.10. 2009

Letošní, již pátý ročník volejbalového turnaje „Sokol Cup München“ se od svých předchůdců lišil ve dvou základních věcech. První změnou bylo místo konání turnaje – halu v Lindwurmstraße jsme vyměnili za podobnou na Marsplatzu, taktéž výhodně položenou nedaleko Theresienwiese (dějiště pivních slavností „Oktoberfest“). Z nových prostor jsme měli zpočátku trochu strach, protože to znamenalo určitou nejistotu, improvizaci, všechno si znovu nejprve „osahat“, navíc se k tomu na poslední chvíli přidružily problémy se zajištěním občerstvení, ale nakonec jsme všechno i v „šibeničním“ termínu dobře zvládli. Dokonce se ukázalo, že nová hala byla ještě lepší než ta dřívější, protože jsme tu mohli naše občerstvení umístit na horním ochozu, odkud měli konzumenti pěkný výhled na hrající mužstva, případně mohli vyjít ven, posadit se k zahradním stolkům a posilnit se na další boje v paprscích hřejivého podzimního sluníčka. Druhou změnu si vynutily špatné zkušenosti z minulého roku, kdy se kvůli nabitému hernímu plánu v sobotu hrálo až do pozdního večera. Proto jsme omezili počet startujících družstev z 18 na 15, a tím i zredukovali velikost tří základních skupin, v nichž se hraje systémem „každý s každým“. Takto zkrácenou herní dobu prvního turnajového dne mohli účastníci využít k večerní návštěvě Oktoberfestu a i organizátoři si mohli před další službou v neděli trochu oddechnout

Ale nepředbíhejme. Nejdříve tu máme sobotní ráno a slavnostní zahájení, kterého se zúčastnil i Ivo Losman, český konzul v Mnichově. Náš český farář, Slávek Švehla, tentokrát turnaji požehnat nemohl, protože byl zrovna ten den na cestě do Říma. Po uvítacích proslovech a organizačních pokynech jsme na stěnu tělocvičny vyvěsili herní plány základních skupin a po krátkém rozcvičení odpískali rozhodčí zahájení prvních zápasů. Situaci nám trochu zkomplikovali „Mustangové“ z Prahy, kteří se na poslední chvíli z turnaje omluvili, a proto jsme museli v již hotovém herním plánu i v rozpisu rozhodčích poněkud improvizovat. Neradostnou událostí bylo i zranění jednoho hráče z družstva „Vokurky Praha“, jemuž se již při rozcvičování na první zápas bolestivě připomněl meniskus v koleně. Když se jeho stav nelepšil, byla povolána „VIP záchranářská eskorta“ (ve složení: starosta naší jednoty a autor těchto řádků), která dopravila postiženého do nemocnice ve Schwabingu, tam s ním absolvovala dlouhé čekání na vyšetření a potom s obdrženými berlemi znovu dopravila zpět do tělocvičny, aby zde mohl svůj tým povzbuzovat aspoň z lavičky. Zbytek dne již proběhl bez dalších mimořádných událostí a jen ve znamení klidně plynoucí „nepřímé úměry“ - zatímco se herní plán postupně naplňoval novými výsledky, úměrně k tomu se naopak vyprazdňoval obrovský hrnec s gulášem.

V nedělních zápasech na sebe narazily týmy se stejným umístěním v jednotlivých základních skupinách, takže vzájemné boje byly velmi vyrovnané. Naše reprezentační družstvo se podle očekávání dostalo do skupiny poslední, v níž jsme se o pořadí na chvostu konečné tabulky měli utkat s „Burčáky“ ze Zábřehu a „Žabkami a žabáky“ z Říčan. Všechny tři duely byly velmi dramatické, a poněvadž každé družstvo jeden vyhrálo a jeden prohrálo, rozhodoval nakonec rozdíl skóre. Díky tomu, že jsme se Zábřehem vybojovali ještě třetí, rozhodující set, který jsme drtivě vyhráli 15:1, tak jsme i přes závěrečnou prohru s našimi tradičními rivaly z Říčan tuto „finálovou skupinu posledních“ vyhráli a skončili tak na celkově 12. místě. Ale ani na druhém konci tabulky, na němž se rozhodovalo o medailích, nebyla situace vůbec jednoznačná. Poté, co v prvním zápase brněnské Dynamo Helsinki porazilo Mělník I, všechno nasvědčovalo tomu, že druhý zápas této skupiny, v němž vítězné družstvo z prvního zápasu narazilo na loňského obhájce titulu FC Vyprahlo, bude již předčasným finálem. Hráči FC Vyprahlo sice rozhodli tento zápas ve třetím setu ve svůj prospěch, ale v posledním utkání s Mělníkem zaváhali a prohráli s ním první set. Už to tedy pomalu začalo vypadat, že o letošním vítězi turnaje bude muset složitě rozhodovat kalkulačka, ale nakonec se velký favorit vzchopil a výhrou obou setů své loňské prvenství jednoznačně obhájil.

A tím tu už byl i závěr celého turnaje. Nejdříve nezbytné pózování pro objektivy fotoaparátů, aby si člověk i po čase mohl připomenout tu neopakovatelnou atmosféru, a potom slavnostní vyhlášení výsledků a předávání cen. Každé družstvo dostalo diplom a džbánek s plechovkou „oktoberfestového“ piva, hráči z vítězných družstev k tomu ještě slušivé „kšiltovky“ s logem mnichovské jednoty a medailisté samozřejmě i poháry. A kromě věcných cen si snad každý účastník mnichovského turnaje odnesl i hodně krásných zážitků, což je určitě odměnou nejcennější.Vítězové 5. ročníku Sokol Cup München: FC Vyprahlo Praha 

Po závěrečném nástupu se začali všichni účastníci rozjíždět do svých domovů, jen my domácí jsme se na „místě činu“ ještě zdrželi, protože jsme museli uklidit tělocvičnu a sbalit a odvozit všechny věci, které jsme před turnajem do haly navozili. Když už bylo všechno naloženo, tak jsme si na chvíli sedli venku před halou, otevřeli pár zbylých „lahváčů“ a v klidu zapadajícího slunce jsme se dali do uvolněného a bezstarostného hovoru. Všem nám bylo jasné, že máme 5. ročník našeho Sokol Cupu úspěšně za sebou.

Velký dík organizátorům i všem pomocníkům, kteří se o to zasloužili!

Fotogalerie: